Přednášení moje vášeň :)

Ne, nejsem z jiné planety. Zjistila jsem, že je to zcela přirozená součást mé osobnosti. Jak jsem to zjistila? O tom také budu dnes psát. Klíčovou roli sehrála Veronika Mašínová se svou závěrečnou tečkou. Proč? To se za malý okamžik dozvíte.

Letos jsme naše přednášky o Bemeru zahájili pro nás v novém prostředí Hotelu Imperial Liberec. Dokonce jsme dostali díky technické chybě na původně sjednaném sále, sál komfortnější, prostornější, a to za stejnou původně dohodnutou cenu. Bylo nás kolem 35. MUDr. K. Ferjenčíková vedla druhou část přednášky. Ing. Dana Švestková, Ph.D. a Gabriela Slancová se podělili o své zkušenosti z oblasti sportu.

Tato přednáška byla pro mne ve velmi náročném období. Ukončovala jsem studium na akreditované kosmetické a masérské škole a tato přednáška svým termínem zasáhla mezi dva dny náročných zkoušek písemné, ústní a praktické. Pokud bych nezvládla písemnou, nebyla bych připuštěna k ústní, pokud bych nezvládla ústní, nepustili by mne dál k praktické ...

Jsem člověk velmi zodpovědný a den před konáním přednášky jsem se potřebovala maximálně soustředit i na tuto činnost (přednášení). Zkrátka vypnout školu a přepnout do režimu Bemer. Moje příprava dopadla naprosto neutěšeně a dalo by se zkonstatovat, že bez pozitivního výsledku. Příprava úvodu, propojování slidů - zkoušela jsem si to odříkávat snad 50x nahlas. Prostě to nešlo a nešlo. Koktala jsem, měla jsem totální okna. A nakonec slzy v očích. Říkala jsem si, hlavně nepropadej panice! Asi jsem chlap, když se nedokážu stoprocentně soustředit na dvě důležité věci souběžně. Přišel den "D" konání přednášky a samozřejmě škola. Ve škole jsme si měli vyzkoušet ústní zkoušku nanečisto. Ok, to bude přeci fajn. Po předvedeném výkonu (nejenom mně) lektorka sdělila, že pokud se to nenaučíme, tak jak ona přesně definovala (tzn. žádné opisování vlastními slovy, váhání s odpovědí, apod.), tak zkrátka neprojdu. Já v tu chvíli myslela, že omdlím a uteču. Chtělo se mi brečet i křičet. V tu chvíli jsem bojovala s obrovskými emocemi - vztek, sebelítost, strach. Postavila jsem se k tomu čelem a věděla, že doslova s Boží pomocí to prostě dám. Sama to nezvládnu, navíc prostě nemám sílu ani čas se vše skvěle doučit. V hlavě jsem si nepřipouštěla stres, ale byl tam. Nejsem robot, jsem normální ženská.

S tímto balíkem starostí a nejistoty důvěry sama v sebe jsem vstoupila před publikum v sále. A stalo se něco neuvěřitelného až zázračného! Ještě 5 minut před úvodem jsem měla "motýli v břiše". Představte si, že jsem s okamžikem první věty nabrala absolutní rovnováhu, stres byl okamžitě pryč, já mluvila zcela klidně, plynule, přirozeně jsem propojila úvodní slidy a dokonce se mi dařilo získat publikum i vloženými větami vyvolávající úsměv a reakci na tvářích posluchačů.

Víte, na přednáškách a prezentacích máte cca 5-10 minut, které rozhodnou zda získáte důvěru publika a zajistíte, tak zájem lidí o celý večer nebo to bude ztracený čas. Proto bylo pro mne tak důležité zvládnout celý úvod lehce a plynule, a proto jsem se to snažila natrénovat....

Přednáška se zdařila. Mám zpětnou vazbu, kterou jsem nečekala ani omylem. Měla jsem pozvaného hosta Veroniku Mašínovou. Veronika dělá krásné webové stránky a píše e-booky. Je vzorem a motivací pro mnoho žen i mužů, díky svému životnímu příběhu. Veronika napsala neuvěřitelnou reportáž celé přednášky. Až by si člověk myslel, že jsem jí za to zaplatila.

Jsem doslova ohromená, jakým způsobem vystihla vše podstatné a dokázala to zpracovat písemně. A víte, co mi napsala po mém vyjádření k jejímu umění psát? Doslova cituji: "To je právě důkaz toho, jak kvalitní Tvá přednáška byla. A paní doktorky." Veroniky reportáž najdete na jejím FB profilu. Přiznám se, že jsem měla slzy dojetí a pocit vděčnosti za dobře odvedenou práci. Její reportáž byla pro mne takovým bonusem po náročných dnech a já si musela přiznat, že mám dar přednášet, jako ona psát. Veroniko děkuji. Tenhle dar mi pomohl, že jsem před publikem neselhala a podržel mne ve velkém stresu. Zjistila jsem, že se můžu na sebe spolehnout, že si můžu věřit. A zkoušky? Také dopadly na výbornou.